Poslední hranice Moravy v hranicích obcí

Mapa přehledně zobrazuje průběh posledních hranic Moravy (r. 1948) v přehledu území současných obcí.


Ne po celé délce se bývalá hranice shoduje s hranicemi současných obcí. Je to proto, že se od roku 1948 dříve samostatné obce slučovaly a k obcím dříve se nacházejícím v Čechách se připojovaly obce na bývalé moravské straně hranice. Totéž se však dělo i ve vnitrozemí, proto současné obce často zahrnují několik katastrálních území.
Vysvětlivky barev čar: hranice obcí netvořící zároveň hranice správního celku jsou znázorněný šedou barvou, hranice obvodů obcí s rozšířenou působností jsou znázorněny růžovou či světle fialovou barvou a hranice krajů mají barvu rudou a jsou znázorněny tlustší čarou.
Podrobnější průběh hranice na mapách v měřítku 1:50 000 je zde
Osobně se nedomnívám, že tuto hranici z roku 1948 bude možné v budoucnu obnovit beze zbytku ve stejném průběhu. Asi bude z různých důvodů vhodné hranici nově stanovit na Vysočině (předpolí Jihlavy) nebo možná i jinde, nicméně přesto je několik míst, kde už dnes lze říct, že hranice musí vést jinudy. Konkrétně jde o osm míst, která jsou na mapě znázorněna modrou barvou, jsou sídla, která původně ležela těsně při české straně moravsko-české hranice a stavebně většinou splývala s většími sídly na moravské straně. Týká se to následujících sídel:
1. Kamenná Horka (mapa zde). Původní hranice prochází přímo Kamennou Horkou a dělí ji na dvě části, hranici mezi Moravskou Kamennou Horkou a Českou Kamennou Horkou místy tvoří silnice, která prochází vesnicí, a obnovením původní hranice by bylo několik domů nesmyslně odtrženo.
2. Ostrý Kámen (mapa zde). Západní část dnešního katastrálního území Ostrý Kámen byla česká, jednalo se konkrétně o několik budov této obce. Rozdělení obce původní hranicí by bylo nepraktické stejně jako v případě výše uvedené Kamenné Horky i dalších příkladů níže. Nepraktičnost rozdělení vsi koneckonců potrvzuje i sloučení obou obcí a jejich katastrálních území po roce 1948 (podobně jako v případě Nového Světa u Domašína a Radiměře).
3. Radiměř (mapa zde). Hranice původně procházela středem Radiměřského potoka, který vesnici podélně dělí na dvě poloviny, v některých případech od něj dokonce odbíhala a probíhala mezi jednotlivými staveními. Obě bývalé části již splynuly dohromady, zástavba již bývalou hranici příliš nerespektuje; opětné rozdělení obce by tak bylo silně nepraktické. Nepraktičnost podélného rozdělení vsi koneckonců potrvzuje i sloučení obou obcí a jejich katastrálních území po roce 1948 (podobně jako v případě Nového Světa u Domašína a Ostrého Kamene).
4. Nedvězíčko (mapa zde). Tento případ se poněkud vymyká ostatním zde jmenovaným případům. Jedná se opět o několik stavení (asi pět domů a k nim patřících staveb), která však stavebně v tomto případě nemají blíže k moravské obci, nýbrž české. Původně toto seskupení domů bylo jakožto osada součástí moravské obce Ubušínek (jižně), za první československé republiky, v r. 1925, bylo připojeno k sousední české obci Nedvězí a v r. 1928 se nestalo součástí moravskoslezské země. Domnívám se, že je přípustné požadovat zpět pro Moravu větší část území, které bylo spolu s uvedenými stavbami přičleněno k Nedvězí. Už z toho důvodu, že to byla Morava, kdo v územních otázkách v podstatě vždy ustupoval Čechám (viz o tom některý z budoucích článků o vývoji západní hranice Moravy). Jak situace vypadá "v reálu", se lze podívat této letecké fotografii) a na následující mapě (žlutě zvýrazněna hranice Moravy před vznikem Československa):

Nedvězíčko na pomezí Moravy a Čech – mapa

Protože domy postavené před rokem 1925 u Trhonického potoka tvořícího zde hranici Moravy netvořily nikdy samostatné katastrální území, byla jižní hranice Nedvězí stanovena nově a z mapy je vidět, že kromě zmíněných několika domů byla k Nedvězí připojena v dost velkém rozsahu zemědělská půda a lesní pozemky. Protože sice z praktického hlediska je vhodné, aby trvale obývané domy Nedvězíčka patřily k českému Nedvězí, ale u zemědělské a nezemědělské půdy, pokud nepatří jako zázemí bezprostředně k obývaným domům, to třeba není, domnívám se, že je patřičné, aby bylo do budoucna území Nedvězíčka (jež dnes tvoří samostatné katastrální území, vytvořené po roce 1925) zmenšeno ve prospěch Moravy tak, aby rodinné domy v Nedvězíčku a jejich bezprostřední zázemí (hlavně zahradní pozemky přiléhající k rodinným domům a cesty) patřily i nadále k Nedvězí a ostatní pozemky (zemědělská půda, lesní a luční pozemky, ostatní cesty apod.) připadly zpět moravské obci Ubušínek, aniž by tím samozřejmě bylo dotčeno vlastnické právo majitelů těch pozemků; zpět k Moravě by mohly být připojeny i pozemky, na nichž stojí trvale neobydlené rekreační objekty, pokud se tedy takové v Nedvězíčku nacházejí.
5. Osada Benátky, která je (a byla i v minulosti) součástí Trhonic a spolu s nimi dnes součástí Jimramova (viz mapy 15. Polička a 16. Jimramov). Benátky – na rozdíl od Trhonic samotných a od Sedliště, tedy obcí, přičleněných k Jimramovu z české strany bývalé hranice – stavebně přímo navazují na Jimramov, jejich oddělením by se navíc nevhodně hranicí přerušila silnice z Jimramova do Ubušína a dále směrem na Olešnici a Kunštát.
6. Vodní nádrž Pilská na severním okraji Žďáru nad Sázavou (mapa zde). Původní hranice procházela přes řeku Sázavu v místech kde je dnešní nádrž. Nádrž částečně slouží jako zásobárna vody pro město Žďár, proto je žádoucí, aby celá nádrž patřila k Moravě. Nádrž byla ostatně celá, tedy včetně původně české severní části, přičleněna do katastrálního území Žďáru nad Sázavou, jak je vidět na odkazované mapě.
7. Jihlava – viz tuto a tuto mapu. Původní hranice prochází dnešní zástavbou, některé části Jihlavy, včetně průmyslových zón, by byly od Jihlavy nesmyslně odtrženy, mimo moravskou kontrolu by se ocitl i dálniční přivaděč k Jihlavě.
8. Osada Nový Svět, která byla původně částí obce Zahrádky, nyní je spolu s Domašínem částí Studené – viz tuto mapu. Obnovení staré hranice by nevhodně přerušovalo silnici z Domašína do Studené, navíc Nový Svět je stavebně s Domašínem srostlý, bývalá hranice dokonce odděluje od sebe některé jednotlivé stavby.

Hranice Moravy v hranicích obcí

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Můžete ohodnotit tyto stránky

Komentáře




Nechte Jihlavu na pokoji. Jihlava patří do Čech!

[1] 16.04.2006, 16:52:03: Iglauer




Proč by měla?

[2] 18.04.2006, 08:36:54: dalsimoravak




Patří tam mentálně, myslím, že jen málo Jihlaváků má potřebu hlásit se k Moravě, navíc i třeba jazykem se "Jihlavština" mnohem víc blíží tomu, jak se mluví v Čechách než na Moravě

[3] 18.04.2006, 13:36:07: Iglauer


Jihlavsko

Já tedy nevím, zda je hledisko mentální přináležitosti zrovna to nejlepší. Kdybychom se měli řídit jen podle něj, musela by se vůbec Morava omezit na území asi mezi hranicí ČR s Rakouskem a Slovenskem a čarou spojující Znojmo, Brno, Kroměříž a Vsetín, protože jinde je moravské povědomí dost slabé. Rád bych taky připomněl, že po první světové válce trvala československá vláda na historických hranicích "českých zemí" a postavila se proti snahám Němců o přičlenění okrajových území k Rakousku. Stejně tak jako by tehdy Češi považovali okleštěné Čechy bez třeba Liberce nebo Karlových Varů za zmrzačené, tak i Morava bez Jihlavy by byla stejným způsobem zmrzačená, když Jihlava vždy byla součást Moravy. Já to tedy uzavírám tím, že jakékoli úvahy o "přepuštění" Jihlavy Čechám jsou zcela nemístné.

[4] 09.05.2006, 08:51:59: dalsimoravak




Ona stejně žádná autonomní Morava nevznikne, tak je to jedno!

[5] 09.05.2006, 23:26:07: Iglauer


Jihlava

Iglauer: Seš idiot. Jen asi třetina současného správního území města Jihlava leží v Čechách. Většina území vždy byla součástí Moravy.

[6] 21.05.2006, 17:44:27: Iglauer , e-mail


Moravská hranice

Sory, ten předchozí příspěvek nenapsal Iglauer, ale já.

Dalsimoravak: kolego, je fajn, že jsi rovněž moravák, ale nejsem si jist, jestli je spravedlivé, aby se nemoravské části obcí připojovaly k Moravě. Já osobně jsem pro rozdělení striktně podle stavu před vznikem země Moravskoslezské.
Myslím si totiž, že autonomii by mělo získat i Slezsko, přičemž by došlo k rozdělení Moravsko-slezských měst a obcí podle stavu platného do 30. listopadu 1928, s výjimkou někdejších moravských enkláv ve Slezsku, které by se vrátily k Moravě, k níž patřily až do roku 1918.

[7] 21.05.2006, 18:04:16: Brňák Jirka , e-mail




Jsem si vědom toho, že změna dřívější moravsko-české hranice do nové podoby se neobhajuje lehce (proto jsem taky do mapy ani nenaznačil svou představu definitivní hranice, která se přece jen dotýká mnohem více katastrálních území a vůbec celých obcí než jen tří nebo čtyř, protože si moc nejsem jist obhajobou toho), nicméně bych přece jen něco připomněl. Jde totiž o poukaz na tvorbu hranic Československa po první světové válce.
Československo svůj vznik zakládalo na právu národů na sebeurčení (jak je stanovil W. Wilson), ale při vytýčování hranic na ni ohled nebralo. V případě Čech a Moravy neváhalo s pomocí zbraní zabránit odtržení německým obyvatelstvem osídlených území a jejich připojení k Rakousku. Na Těšínsku čs. vláda zabrala území obývané Poláky, protože jím procházela důležitá železnice z Bohumína na Oravu a dál na Slovensko. Jižní hranice Slovenska pak byly stanoveny téměř zcela na základě strategických hledisek a bez ohledu na národnostní poměry a že šlo o území opravdu rozsáhlé. Ve srovnání s tím je úprava moravsko-české hranice v rozsahu několika kilometrů čtverečních zanedbatelná.

[8] 09.06.2006, 09:39:46: dalsimoravak




Vážený kolego, můžu se vás ještě zeptat na to, kde jste našel mapu, kterou jste použil pro vytvoření mapy na adrese http://dalsimoravak.bloguje.cz/Morava-k.u.-2.gif ? Myslím, že se docela zapomíná na Slezsko a docela rád bych viděl i podobně spracovanou mapu zobrazující průběh moravsko-slezské hranice. Já osobně přispívám na wikipedii a dotyčné mapy Čech, Moravy, Slezska, Země Moravskoslezské, i Slezské expozitury Země Moravaskoslezské, jsou mým výtvorem. Přispívám tam jako Kirk.

[9] 28.07.2006, 00:00:37: Brňák Jirka , e-mail




Tu mapu jsem vytvořil na základě map administrativního členění na servru http://mapy.crr.cz. Zatím jsem udělal jen takovou menší mapu, kterou jsem vložil do Wikipedie do článku "Moravsko-slezská hranice". Mám v úmyslu i mapku většího měřítka, takovou jako je mapka moravsko-české hranice, která by přišla do článku "České Slezsko", ale to je zatím takové výhledové, protože mapy na uvedeném servru je třeba nejprve upravit a s tím je docela dost práce.
Jinak já mimochodem nejsem příznivcem Slezska, zvlášť ne toho jména samotného. Podle mě je nějaké zvláštní Slezsko mezi Moravou a Polskem mrtvá záležitost, o čemž svědčí už to, že od Josefa II. je to území při každé možné příležitosti slučováno s Moravou. Nějakou autonomii v rámci Moravy, se zahrnutím celého statutárního města Ostravy, to prosím, ale Slezsko vedle Moravy a na stejné úrovni, to tedy rozhodně ne. I to jméno Slezsko je pochybné; do 1918 sice bylo úřední, ale od té doby stále více postrádá na smysluplnosti. Že kdysi existoval jakýsi celek (a stejně jen formálně), který byl přeťat novou hranicí, není dostatečný argument, aby se pořád do nekonečna udržovalo pro ten kousek, který už dnes dávno srostl s Moravou, jméno Slezsko. Podle stejné logiky by se okolí Valtic muselo dodnes nazývat Rakousko a celé západní a střední Slovensko by muselo nést jméno Morava. Podobných případů bych mohl uvádět z celé Evropy do alelúja. Pokud budou chtít obyvatelé toho severního pruhu na severu Moravy v rámci ní nějakou autonomii, má smysl se jeho hranicí zabývat, jinak jde o zájem čistě historický.

[10] 29.07.2006, 11:12:48: dalsimoravak


menší nepřesnosti na mapě

dalsimoravak: kolego, koukal jsem se na mapu z druhého vojenského mapování jež je na adrese http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=2vm&map_region=mo# (mapy fungují bezchybně asi jen v Internet Exploreru, zatímco v Mozille, Firefoxu, Sea Monkey apod... mě vždycky zlobily a nešly zvětšit)
a například poblíž Žďáru nad Sázavou nemáte hranici zakreslenou úplně přesně. Ta oblast bude jistě jednou z oblastí, kde během komunismu došlo k menším úpravám katastrálních hranic. Podle mapy zde k Moravě náleží i malá část lesa na jihozápadě katastru obce Polnička, a na území vodní nádrže Pilská pak hranice Moravy uhýbala ještě trošku více na sever.

[11] 02.08.2006, 02:22:46: Brňák Jirka , e-mail


nepřesnosti

Nemyslím, že v těchto místech došlo ke změně katastrální hranice, spíš se jedná o její ne zcela pečlivé zakreslení v mapách měřítka 1:50 000.

[12] 02.08.2006, 14:23:45: dalsimoravak


nepřesnosti

No myslím, že k jistým změnám došlo. Vlastním totiž mapu správního členění Jihomoravského kraje z roku 1960 a pak novější vydání mapy z 90. let. Zatímco na té staré je průběh hranice shodný s hranicí, která je i na té mapě z doby Rakouského císařství, tak na těch novějších jsou zřetelné odchylky.

[13] 02.08.2006, 21:11:53: Brňák Jirka , e-mail


Nepřesnosti

Ony ty nepřesnosti skutečně budou jen na mapách 1:50 000. Když se člověk podívá na podrobnější mapy, je na nich průběh hranice odpovídající starým mapám.
Viz třeba zde

[14] 06.08.2006, 16:09:52: dalsimoravak


Hranice rozvodí

Co říkáte myšlence, že zemská hranice by měla být vytvořena jako ryze přírodní:
Navrhuji stanovit průběh hranice shodně s průběhem rozvodí Severního a Černého moře, tedy Morava obsahuje povodí Dyje, povodí Moravy a povodí Odry (byť toto patří do moře Severního) a Čechy pak povodí Labe a Vltavy.
Bylo by to jednoduché a na vytyčování velmi nenáročné...

[15] 12.08.2006, 21:08:20: mungo , e-mail


Přírodní hranice Moravy

No, jak se to vezme. Čistě shodná s průběhem rozvodí může hranice být těžko, protože ani historická hranice ji nerespektovala všude. Do povodí Vltavy patří třeba Studená (západně od Telče), takže s ní by se Morava musela rozloučit, totéž platí i o Žďáru nad Sázavou. Většinou ale kupodivu historická hranice Moravy jde po rozvodí.
Rozvodí netvoří hranici zhruba mezi Počátkami a Jihlavou, tam bych byl pro, aby se hranice skutečně posunula těch 5 až 8 km západně na rozvodí. Druhým velkým územím, kde je rozvodí západně od původní hranice je poličský výběžek Čech do Moravy (mezi Radiměří, Jimramovem a Brněncem). I tady by se hranice mohla posunout na rozvodí nebo směrem k němu. Jenže obě území nejsou pustá, takže by v nich žijící lidé museli s příslušností k Moravě souhlasit (referendum). A to už vidím, jak nadšeně by se na Moravu hrnuli. Takže z toho asi nic nebude. (I když velká část posledně jmenovaného území byla ještě v 17. století součást Moravy, jenže to už je dost dávno).

[16] 15.08.2006, 17:12:56: dalsimoravak


Nepřesnosti - oprava

Slovy "Viz třeba zde" v komentáři výše jsem myslel mapu, kterou je možné po několikerém zvětšení vidět na Portálu veřejné správy ČR.

[17] 15.08.2006, 17:22:35: dalsimoravak


Nepřesnosti - oprava podruhé

Tak se to zase nepovedlo, tak snad teď: ta adresa má být http://xeon.env.cz/mapmaker/cenia/portal/.

[18] 15.08.2006, 17:33:44: dalsimoravak


Poznámka k Jihlavě

Historická část Jihlavy patřila k Moravě. Dnešní aglomerace se z větší části nachází také na moravském území. Postupně se Jihlava stala německým městem. Noví osídledci přišli po 1946. Na Vysočině neni oblíbená. Ve Žďáru, Třebíči a jinde k ní mají celkem averzi. Jednak proto, že byla německá a později se stala sídlem komunistického kraje. Když současné garnitury prosazovaly krajské zřízení podobné tomu z 50. let, Žďársko a Třebíčsko do Jihlavského kraje (dnešní kraj Vysočina) nechtěli. Tíhli k Brnu. Jihlaváci se tlačí k Čechám. Histořicky si můžeme Jihlavu nárokovat, ale je otázka co nám to přinese. Možná tím získáme jen zaryté odpůrce obnovení Moravy. Nejlepší by bylo referendum. Ať si sami Jihlaváci rozhodnou kam chtějí patřit. Pokud pujdou do Čech, tak se bez nich obejdeme.

[19] 24.08.2006, 16:07:26:


Poznámka k Poznámce k Jihlavě

Aby se Morava osekávala o okrajové části, nepřipadá v úvahu. Řešením neoblíbenosti Jihlavy je jedině zrušení krajů, ne její odloučení od Moravy.

[20] 06.09.2006, 19:20:50: dalsimoravak


Morava či Slezsko

Přeji krásný večer. Vy si skutečně najivně myslíte, že někdy bude obnovena zemská samospráva a obnovena Morava jako taková? Těžko. Dokonce se nestačím divit drzosti některých, kteří štěkají na Čechy a sami si chtějí sežrat Slezsko. Já bych to viděl tak, že by se zřídilo Slezsko v hranicích zemské expozitury slezské a na Moravu akorát naprdět.
Přeji krásný týden.

[21] 25.02.2007, 23:18:51: Pražák , e-mail




Pane Prazaku, je celkem jedno, jak to vidite Vy.

[22] 26.02.2007, 00:14:38: Karla Honzek , e-mail




Chodí sem ještě drzejší lidi, než jse mylsel. Někdo tu dokonce psal, že se klidně může posunout hranice Moravy na Západ. Tak ani popel. A někdo píše, že Česko nebude používat jako synonymum pro Česká Republika. Nemusí, doporučuju mu užívat zažitého slova Čechy.

[23] 26.02.2007, 01:49:12: Pražák , e-mail




Pane Prazaku, to co Vy myslite, chcete a doporucujete vztazeno k Morave, je stejne dulezite, jako kdyz kychne slon v Africe. Totez plati samozrejme pro mne. S tou drzosti mi lichotite.

[24] 26.02.2007, 08:01:34: Karla Honzek , e-mail


Morava a Slezsko

Zřídit Slezsko na stejné samosprávné úrovni jako Morava a Čechy v rámci České republiky je nesmysl. Musela by se rozdělit Ostrava na moravskou a slezskou, a Slezsko by nemohlo být rovnocenným partnerem Moravě a Čechám. Něco jiného by bylo, kdyby se kvůli českému odmítání Moravy odtrhla Morava od Čech. Pak je teoreticky možné, že se polská a moravská část Slezska bude chtít sjednotit do velkého Slezska, a to by Morava musela respektovat.

[25] 26.02.2007, 10:14:30: Aleš


usmevne

Jsem srdcem i dusi moravan, ale vase sny a naivita (neb jinak se to nazvat neda) o tom, ze morava bude samostatna, autonomni, nebo aspon zeme v ramci statu me nuti k usmevu.

spis zly skleb pak ve me vzbuzuje vase arogance, neb musim souhlasit s Prazakem, ke Slezsku se chcete zachovat stejne jako Cechy k nam.

jo a soupnout celou Ostravu ke Slezsku, je asi tak stejne dobry napad jako vetsina ostatnich na tomhle webu. Centralni obvod se nejmenuje Moravska Ostrava jen tak pro nic za nic (na rozdil od treba od Moravskeho a Slezskeho predmesti v Hradci K.)

[26] 22.06.2007, 18:05:50: Elendil


úsměvné? jak co

"Jsem srdcem i dusi moravan, ale..." - Nebylo mi dáno té milosti pochopit tyto myšlenkové pochody. "Jsem Moravan vším srdcem, ale jinak jsem vší silou proto, aby unitární Česko bylo zachováno v současné podobě nezměněno." Jak můžete s takovým postojem říkat, že jste Moravan? Víte určitě, že nejste spíš Čech, který jen jakýmsi záhadným řízením osudu bydlí v té části Česka, která se kdoví proč jmenuje Morava?
"vase sny a naivita (neb jinak se to nazvat neda) o tom, ze morava bude samostatna, autonomni, nebo aspon zeme v ramci statu me nuti k usmevu." - Kdo říká, že je něco nemožné udělat, ať nepřekáží tomu, kdo to dělá. Japonské přísloví.
"spis zly skleb pak ve me vzbuzuje vase arogance, neb musim souhlasit s Prazakem, ke Slezsku se chcete zachovat stejne jako Cechy k nam." - pak jste patrně nic nepochopil. Nebo jste jeden z těch, kteří raději nepřipustí jakoukoli existenci Slezska, jen když ho nikdo nebude spojovat s Moravou?

[27] 22.06.2007, 21:08:17: dalšímoravák


jak co?

vite, myslim ze jste uplne nepochopil to hlavni, rodna zem, domovina, tu by mel mit clovek prece hlavne v srdci, vedet kde patri, odkud vzesel, to mu nepovi nazev statu co ma napsany ve svem cestovnim pase...
Nerikam ze bych nebyl radsi kdyby nebyly zruseny soucasne "kraje" a vratilo se zemske usporadani, nebo se dokonce zridila federace, ale nepokladam to v horizontu blizkych let za mozne, nebo snad mate pocit ze pocet promoravsky smyslejicich lidi se zvysuje? Pokud ano jen vam pripomenu, ze behem deseti let mezi dvema scitanimi lidu se dobrovolne sve moravske narodnosti vzdalo milion lidi.
To jak na techto strankach resite budoucnost Moravy je IMHO ponekud zbytecne a predcasne.

A ke Slezsku, predstavte si, ze se necitite jako Moravan, ale jako Slezan (a to kym se kdo citi je na vkusu kazdeho soudruha) a nejaci moravaci Vam budou tvrdit, ze Slezko je hloupost, slezska narodnost spise neexistuje a vubec ze muzete byt rad, ze se o Vas Morava postara. Nepripomina Vam to pristup Ceskeho statu rizeneho z Prahy?

[28] 03.07.2007, 23:31:16: Elendil


Vážený Eledile

"Nerikam ze bych nebyl radsi kdyby nebyly zruseny soucasne kraje a vratilo se zemske usporadani, nebo se dokonce zridila federace, ale nepokladam to v horizontu blizkych let za mozne..."
Ve vší úctě, ale pokud máte nějakou představu o jiném uspořádání věcí než je to současné, tak proboha o to přece musíte aktivně usilovat! Samo se nic neudělá! A pokud jsem přesvědčen, že jednám správně, tak půjdu za svým cílem, i kdyby se mi všichni kolem pošklebovali! Jestli se něco zdá nemožné, tak to znamená, že je třeba zařídit, aby to bylo možné!

[29] 04.07.2007, 00:11:19: Aleš , e-mail


Omlouvám se za zkomolení jména - Elendile

[30] 04.07.2007, 00:12:34: Aleš , e-mail




Jak jsem napsal už jinde, náležela menší západní část k.ú Ostrý Kámen do Čech a tudíž by bylo záhodno opravit průběh hranice nejen v podrobné mapě, ale i zde na mapě přehledové.

[31] 05.07.2007, 14:34:39: Moravák Jirka z Brna , e-mail


osada Nedvězíčko

Nedávno jsem zjistil, že osada Nedvězíčko, tvořící součást obce Nedvězí (okres Svitavy), náležela až do roku 1924 k Moravě. Ostatně je to dobře vidět aji na mapě http://www.mapy.cz/#centerX=137384704@centerY=134311552@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=none

[32] 05.07.2007, 14:46:23: Moravák Jirka z Brna , e-mail


Obnovení starých západních hranic

Něco jsem hledal v Pernesově knize "Pod moravskou orlicí" a narazil jsem na slova Ivana Štarhy, (tehdy, 1996) ředitele Moravského zemského archivu: "I kdyby se však stanovisko ústavních činitelů změnilo a nakonec se rozhodli pro uspořádání České republiky na zemském základě, nebylo by už asi možné zcela kopíroat někdejší hranice. Tak, jako byly již před více než stoletím zrušeny moravské enklávy ve Slezsku, tak by bylo nutné dnes upravit historické hranice na Žďársku a Jihlavsku, které vedly po vodních tocích, na obou březích obydlených."

[33] 29.07.2007, 19:10:44: dalšímoravák




Jihlava by zřejmě byla ideálním hlavním městem eventuální (kon)federace Čech a Moravy.

Mimochodem, v Bosně a Hercegovině existuje distrikt Brčko, který je pod společnou správou Republiky Srbské a Federace BaH. Možná bychom si z tohoto způsobu řešení mohli vzít v některých obzvlášť obtížných případech příklad.

[34] 04.08.2007, 19:23:52: Gabriel Svoboda , e-mail


Jihlava jako hlavní město



No, snad, ale rozhodně ne tak, aby Jihlava nebyla součástí Moravy.
Myslím však, že za tento nápad se stejně nikdo být nebude.

[35] 05.08.2007, 08:18:35: dalšímoravák


Koclířov a Hřebeč

Na té přehledové mapě stále není opravena zemská hranice u obce Koclířov. Její osada Hřebeč je zemskou hranicí rozdělená na dvě části. Budovy v jižní části této osady jsou podle starých map již na Moravě.

[36] 28.09.2007, 12:10:14: Moravák Jirka z Brna , e-mail




Tato mapa je tak málo podrobná, že to zde nemá smysl předělávat, zvlášť proto, že přes uvedené místo je nápis (Kamenná) Horka, takže změna by stejně nebyla patrná.

[37] 28.09.2007, 19:22:44: dalšímoravák




Chtěl bych autorovi těchto stránek sdělit, že se v případě Nedvězíčka mýlí, pokud jde o tvrzení, že katastrální území Nedvězíčko vzniklo až roku 1924. Rozhodně tomu tak není. Existovalo již dávno v dobách Rakouského císařství. Stačí se podívat na mapu na webu http://archivnimapy.cuzk.cz....html

[38] 23.12.2008, 00:01:09: Wikipedista Kirk


> Proc...

Zdravim..Jsem z Ceske casti Jihlavy,ale narodil jsem se v jeji Moravske casti,jako vetsina Jihlavanu..Tak jsem tedy cechomoravan.. Proto nevidim duvod,proc se trhat..Citim se doma v obou zemich a Vysocinu stejne zadna sila nerozdeli..

[39] 16.09.2009, 15:40:22: Miloslav Běhal , e-mail

(obrázek vašich stránek)
> [39]

"Vysocinu stejne zadna sila nerozdeli.."
-
Přesně tak. Vysočina zůstane vždy jednotná stejně jako byla vždy v dějinách.

[40] 19.09.2009, 08:33:53: dalšímoravák , homepage


>

Matka Polka,otec Čech,já prožil největší část života ve Slavonicích a tedy na Moravě.Teď bydlím v Počátkách a kdyby se Morava někdy trhla,tak budu mít celnici doslova ,,co by kamenem dohodil,,.To se jistě však nestane.Srdce mi ale trhá,když slyším lidi,kteří chtějí naši krásnou zemi roztrhnout vedví.Jistě si Morava zaslouží obnovení původní hranice a možná větší možnost rozhodování.Když jsem ale viděl,že na stránkách politické strany Moravané je již Moravská ústava,rozhodl jsem se,že tuto stranu již volit nebudu.Morava je moje země,stejně jako Čechy a ten malý kousek Slezka.Dělme se dále a za chvíli budeme mít stejnou váhu hlasu jako Lucembursko

[41] 08.03.2010, 19:23:17: Martin , e-mail


>

To jsou dokola pořád stejné "argumenty" proti svébytnosti Moravy.
Řeči o celnici jsou hodny 19. století. Existence schengenského prostoru vám patrně ještě je utajena, že?
Morava si "možná" zaslouží větší možnost rozhodování - to je od vás nadmíru ušlechtilé.
S tím dělením a váhou hlasu jste si to mohl rovnou odpustit, je to "argument", u něhož ještě nikdy nikdo nevysvětlil jeho smysl. Mimochodem, Lucembursko má v EU dost velkou váhu (na to, jak je velké). I třeba takové Nizozemí má větší váhu než čtyřikrát větší Polsko. Všechno se nedá přepočítat na počet obyvatel.

[42] 09.03.2010, 20:44:06:




Hledal jsem na internetu údaje o historickém vývoji českomoravské hranice a narazil na tuhle kryptoseparatistickou komedii. Všichni stoupenci myšlenky moravské autonomie, moravského "nacionalismu" atd., ucědomte si, že fundamentální překážkou v realizaci vašich směšných snů není pohled obyvatel Čech, ale obyvatel Moravy, těch, kteří nejsou brňany. Ti dobře vědí, že jde v naprosté většině o aktivity Brňanů frustrovaných a deprivovaných postavením hlavního města Prahy. Brno není žádným hlavním městem Moravy. Brno je novověký novotvar bez špetky historické autority. Jako moravan (tj. moravský patriot, tedy s malým m) se hluboce stydím za trapné
brno-centrické moravanství.

[43] 20.06.2010, 09:51:49: Olmützer , e-mail

(obrázek vašich stránek)
> [43]

No tak vážený pane, váš komentář je jen další do řady podobných, jejichž autoři o Moravě a jejích dějinách (zejména pokud jde o její svébytnost) nic nevědí, takže k ní nic necítí a naopak se cítí být povolání urážet ty, kteří s vaším národnostním cítěním nesouhlasí. Je to dost ubohý postoj, asi si neuvědomujete, že cílem urážení se může stát kdokoli, i Češi.

"fundamentální překážkou v realizaci vašich směšných snů není pohled obyvatel Čech, ale obyvatel Moravy, těch, kteří nejsou brňany"
-
No vidíte, hned mám pádný důvod, abych vám napsal, že se nemáte vyjadřovat k tomu, čemu ani trochu nerozumíte. Touto větou jste se projevil jen jako hlupák, nic víc. Moravanství nemá s brněnstvím až zase tolik společného, v žádném případě mezi nimi není rovnítko. Poznat to můžete třeba už z map, které na těchto stránkách zobrazují volební výsledky moravských stran - nikdy volební výsledek nebyl nejlepší v Brně a ani nejsilněnší místní organizace současné moravské strany Moravané nejsou v Brně. Řeči o moravanství jako psychickém problému Brňáků jsou jen hloupým klišé, které samozřejmě šíří hlavně nepřátelé emancipace Moravy (ke kterým se jistě řadíte).

"jde v naprosté většině o aktivity Brňanů frustrovaných a deprivovaných postavením hlavního města Prahy"
-
Z vašich slov soudím, že frustrovaný a deprivovaný jste hlavně vy. Člověk, který je psychicky vyrovnaný, nemá zapotřebí někam poprvé vstoupit a hned urážet.

"Jako moravan (tj. moravský patriot, tedy s malým m)"
-
Nechtěl jste náhodou napsat "jako Čech z východního Česka někdy též zvaného (omylem a ke škodě české věci) Morava"? Věci by se měly nazývat pravými jmény. Já si pod označením "moravský patriot" představuju něco zcela jiného. Mnohdy se říká o mrtvých, že by se museli obracet v hrobě, ale tzv. čeští obrozenci, kteří v 19. století na Moravě šířili českou národní ideologii, aby Moravu připojili k českému národu, naopak dnes musí ve svých hrobech nadskakovat radostí, jak se jim jejich dílo podařilo - dokud ještě bylo jejich úsilí nejednoznačné (moravanství bylo v lidech zakořeněno), mluvili o dvou bratrských zemích, dnes už však vládne jen češtví a po milionech slov o nutnosti respektovat svébytnost Moravy, už dnes není ani památka, naopak spousty lidí na Moravě jako vy proti svébytnosti Moravy ostře protestují. Ještě Masaryk psal, že Moravě se musí dostat co nejširší autonomie kulturní i politické (!). Pochybuju, že byste ovšem něco z toho mohl byť jen tušit.
První, co jste měl udělat, bylo začít se seznamovat s moravanstvím. Doporučuju např. zde zejména kapitoly knihy Jiřího Pernese "Pod moravskou orlicí" (najdete ji na adrese http://dalsimoravak.bloguje.cz...p) nebo článek http://dalsimoravak.bloguje.cz...p, který myslím velmi názorně ukazuje ironii vašich slov. Teprve až o Moravě, jejích dějinách a svébytnosti nastudujete spoustu poznatků, můžete se sem vrátit a něco psát. Pamatujte, že prázdný sud nejvíce duní!

[44] 20.06.2010, 11:33:05: dalšímoravák , homepage


>

Láry fáry. Prázdný sud plný volebních hlasů...? Vaše výtky k urážkám mě netrápí, nejsem sentimentální. Psal-li Masaryk o potřebě kulturní autonomie, pak s vědomím, že taková autonomie nemůže být výsledkem romanticky nacionalistického kreacionismu, ale právě vyjádřením existující svébytnosti ve smyslu "bytí k svému" bez příkras. Což zdaleka není "bytí k vašemu" pojetí Moravy s vyceněnými zoubky spořádaných milníků na hranicích Čech. "Seznamování se s moravanstvím" prostřednictvím sporů o Jihlavu je dostatečným varováním. Měl byste číst Třeštíka, ne regionální beletrii...

[45] 02.07.2010, 02:40:23: Olmützer , e-mail

(obrázek vašich stránek)
> [45]

"Psal-li Masaryk o potřebě kulturní autonomie, pak s vědomím, že taková autonomie nemůže být výsledkem romanticky nacionalistického kreacionismu"
-
Jste odborník na Masaryka? Vašemu komentáři nerozumím.

"Měl byste číst Třeštíka, ne regionální beletrii..."
-
Nic jiného než urážky neumíte? Vzhledem k tomu, že Třeštíka znám, račte mi přiblížit, co bych si podle vás z něj měl odnést.

""Seznamování se s moravanstvím" prostřednictvím sporů o Jihlavu je dostatečným varováním."
-
Pro mě je dostatečným varováním váš způsob vyjadřování.

[46] 03.07.2010, 11:39:13: dalšímoravák , homepage


> jihlava

dobry den,narodil jsem se na moravě ale ihned jsem se stěhoval do jihlavy a od te doby žiju zde v jihlavě a popravdě povim vam přeji si aby jihlava patřila do čech protože třebičaci,ždaraci jenom jihlavu uraži a nevim proč a co se tiče brnaku tak mysli janom sami na sebe a jenom každeho uraži nebo napadaji nejen jihlavu ale i českou narodnost proboha jsme jeden česky narod a proč se soudit kdo je moravak nebo čech ale brnaci to nechapou jsou to brněnšti olini a namyšlenci.jsem narozen na moravě ale jsem občanem česke republiky.

[47] 10.10.2010, 11:11:33: marek šmelko


>

Jihlavu by měli nechat Brňané (Moravané) i Pražané (Češi) napokoji a necpat ji tam či onam.
Řeč je především o administrativním členění České republiky a z tohoto pohledu je zemská hranice minimálně 50 let přežitek a podle mého byla přežitkem i před územně správní reformou, která proběhla v roce 1949. Jde totiž hlavně o vztah centrum - zázemí, kdy centrum plní pro své zázemí řadu funkcí, především funkci obslužnou. Z pohledu administrativního vymezení jsou důležité služby, které zajišťuje státní správa a krajská samospráva. V řídce zalidněné oblasti ČM vrchoviny neexistuje silné středisko, které by splňovalo nároky pro to, aby mohlo být krajskám městem. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že vznik kraje Vysočina, který je historickou zemskou hranicí rozdělen na dvě části, byl správným krokem, protože státní správa resp. krajská samospráva je tak občanům Vysočiny mnohem blíže, než kdyby byla Vysočina rozdělena do tří krajů z roku 1960. Jihlava je díky své poloze centrem kraje a jako člověk narozený v Třebíči s tím nemám problém. O oprávněnosti vzniku kraje Vysočina mě přesvědčuje i volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev, která byla na Vysočině nejvyšší ze všech krajů.
Dnes již nemá smysl řešit striktně, co patří na Moravu či do Čech. Snad jen z pohledu historického bádání je to zajímavé téma. Jihlava je v mých očích Českomoravská uprostřed "Českomoravské vrchoviny".

[48] 02.11.2010, 11:09:21: Václav Novák , e-mail

(obrázek vašich stránek)
> [48]

No co dodat? Prostě je váš komentář ukázkou ztráty historického vědomí. Váš "argument", že nemá smysl řešit územní příslušnost toho či onoho města jinak než z historického hlediska by se dal vztáhnout na jakékoli město (budete neřešit příslušnost třeba Chebu)?
Jinak lze z vašeho příspěvku vycítit určitě častěji zastávané uspokojení, že má Jihlava kolem sebe "pašalík". A slyšel jsem mimochodem názor, že chybějící historické zakotvení Jihlavy je způsobeno tím, že byla původně německy mluvící město a po jejich nuceném odchodu se historické povědomí přetrhalo.

[49] 03.11.2010, 20:47:29: dalšímoravák , homepage


> ..a co mi ?

To sy jako uďělate svojy Moravu a co bude z nami ?
Bi sem navrhla ňěkde takové malyčké uzemí ,třebas y u Bruntála gde by sme sy mohly žit jako f nějakém autonomňym ůzemý.
Z Brňenského mynysterstva socialňich potřeb Moravy by ste nam mohli posílat peňizky na počtu do Bruntala na našu boživu.

[50] 11.03.2011, 16:13:39: Eržika


Sleduji

Dlouho sleduji tyto diskuse. Mám Moravu rád a spousta lidí, kteří tam žijí ji mají ve svém srdci. Pokud dnes je Morava vymazána z mapy ČR, je to chyba. Etnicky a etnograficky jsou Češi žijící v Čechách spíše bližší Němcům a jejich lidová kultura je poněmčená a národní identita rovněž např. neznám žádné lidové kroje z Čech, jsou téměř všechny stejné, až na pár výjimek snad Chodsko. Lidová písnička je v Čechách pravidelná a má své německé ekvivalenty. Naopak Na Moravě je nepravidelná. Došlo zde k promíchání slovanských, uherských, valašských (rumunských) a tureckých vlivů a na Moravě každý ví kam patří podle kroje a též nářečí. Má větší vztah k rodině a regionu. To je jedna stránka věci. Politická reprezentace se však snaží tyto odlišnosti likvidovat. Slovákům lezli do zadku a měli hrůzu z toho, že by podobné hnutí vzniklo na Moravě. Jak to nakonec dopadlo víme. Pokud pražská potažmo čecháčská reprezentace bude neustále urážet tyto oprávněné etnické a historické nároky Moravanů, tak toto hnutí bude neustále sílit. Je to potlačování základních lidských práv a svobod a hanobení národa. Je komické to sledovat, když se někdo v novinách dopustí toho, že píše o tom, že Telč má jedno z nejhezčích náměstí v Čechách. Už jenom správní rozdělení ČR na kraje je úplný nesmysl rozhodnutý asi v Praze od stolu. Pokud Praha nebude respektovat Moravu, budeme se muset o svá práva hlásit ve Vídni a také ve Vatikánu, tam naše snahy určitě pochopí jasněji než v Praze. Církevní organizace kupodivu zůstaly, Morava zůstala jako církevní provincie a má svého metropolitu. Veni creator spiritus. Mám pocit jako kdyby nám pražská ateistická a husitská lůza opět plenila a drancovala Moravu a plíživě nám otravovala život.

[51] 31.07.2011, 15:00:43: Mark

(obrázek vašich stránek)
> [51]

Jednak mi není jasné, proč svůj komentář dáváte zrovna pod tento článek, když jste mohl vybrat nějaký s příhodnějším obsahem, jednak nechápu, proč tentýž komentář vkládáte pod několik článků.

[52] 05.08.2011, 18:40:57: dalšímoravák , homepage


>

Myslím, že toto je technický detail, reaguji na to co je napsáno výše, ne na poslední článek. Abyste rozuměl, je to pohled na etnologické rozdílnosti Čech a Moravy, které se nepřímo dotýkají právě i výše zmíněné dříve německé Jihlavy a odnárodnění jejich obyvatel, kteří zřejmě programově řízeni živenými populistickými názory místní politické reprezentace o útisku Brna, Třebíče či Žďáru odmítají to, že Jihlava byla historicky součástí Moravy.

[53] 11.08.2011, 22:13:18: Mark



Přidejte svůj komentář (vyplňujte pokud možno i nadpis)

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL (adresa) vašich stránek:


Nadpis:


Text vašeho komentáře:


   
TÉMATA mvs

✦ Moravský jazyk
✦ Hranice Moravy
✦ Starší dějiny Moravy
✦ Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství
✦ Novější dějiny a současnost Moravy
✦ Slezsko
✦ Moravské symboly
✦ Moravské hnutí
✦ Morava a Evropa
✦ Moravský národ
✦ Ankety
✦ Ostatní

Archivy mns

říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
březen 2008
únor 2008
leden 2008
prosinec 2007
listopad 2007
říjen 2007
září 2007
srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
březen 2006
únor 2006

Ostatní mvs

RSS verze
Vzkazovník

Odkazy mns

Anketa o moravském hnutí
Naša Morava
Naša Morava

Počet čtenářů celkem:

Counter

Hodnocení stránek čtenáři známkou:

2.03 (hlasovalo 246)

Nyní je přítomno čtenářů:

Z kterého státu přicházíte:

free counters